Éra Bruce Dickinsona (1982-1992)
Jelikož zpěvák Paul Di’anno dával víc,než před zpěvem a hraní s kapelou přednost rockerskému stylu života(alkohol,drogy),musel Iron Maiden opustit a na jeho místo přišel do té doby poměrně málo známy zpěvák skupiny Samson Bruce Dickinson.Skupina nahrála album The Number Of The Beast,které se čekalo s velkým očekáváním.Album se okamžitě stalo celosvětovou bombou a do dnešní doby(i když skupina vydala spousty výborných alb) toto album mnozí považují za vůbec nejlepší v celé historii skupiny.Popularita skupiny se tak zvýšila ještě víc a po celém světe jí bylo plno a i díky ní stoupla velmi popularita heavy-metalu. Skupina pokračovala velmi rychle - album,turné,album,turné. A nepřestala překvapovat,následovaly další výborné alba-Piece Of Mind(1983),Powerslave(1984),Live After Death(1985), Somewhere In Time(1986),Seventh Son Of A Seventh Son(1988),No Prayer For The Dying(1990), Fear Of The Dark(1992),A Real Live/Dead One(1993),Live At Donington(1993).Během tohoto období(1982) opustil kapelu bubeník Clive Burr a nahradil ho Michael Nicko McBrain. Před albem No Prayer For The Dying odešel Adrian Smith,kterého nahradil Janick Gers. V roce 1992 šokoval Bruce Dickinson fanoušky zprávou o odchodu ze skupiny.Na jeho post tedy musela skupina v čele se Stevem Harrisem vybrat nového zpěváka,jež se stal Blaze Bayley.